JAN NERUDA

• Básník, prozaik, novinář.
  
• Za svého života byl ve stínu V. Hálka, který měl bezproblémová témata (příroda...), kdežto Neruda ukazoval na bídu, burcoval lid, což se měšťákům nelíbilo.
  
• Za života byl považován jen za vtipného fejetonistu.
  
• Narodil se v Praze, žil na Malé Straně v Nerudově ulici. Pocházel z chudých poměrů, jeho otec byl vysloužilý voják, který dostal později trafiku, matka si vydělávala posluhou a po smrti otce převzala trafiku.
  Po studiu gymnázia studoval filosofii a práva.
  
• Byl zamilovaný do Anny Holinové, kterou si však nikdy nevzal, protože se domníval, že není schopen ji finančně zajisti. Měl vztah i s Karolínou Světlou. O jejich lásce byl natočen film Román lásky a cti.

NOVINÁŘSKÁ ČINNOST:
Neruda byl redaktorem Národních listů, pro které psal své fejetony (celkem jich napsal kolem 2000).

Témata:

• pozoroval život v Praze
• děvčata, která přišla do Prahy učit se společenskému chování
• studenti, kteří přicházeli do Prahy
• divadlo, sledoval repertoár divadel, psal recenze a kritiky
• věnoval pozornost tanečním hodinám (Žofín)
• pozoroval bídu v chudých čtvrtích (Na Františku)
• sledoval přírodu - napsal příspěvek o každém ročním období
• zajímal se o politiku

BÁSNICKÁ TVORBA
Neruda je autorem 6 básnických sbírek:
  1) Hřbitovní kvítí (1858) - Současnou dobu (Bachův absolutismus) charakterizuje Neruda jako "čas zaživa pohřbený" (čas nesvobodu a útlaku)
Témata:
- vztah k rodičům
- vztah k Anně Holinové
- sociální oblast - všímá si bídy kolem sebe.
Celkové vyznění této sbírky: Neruda volá po zlepšení života chudých lidí

   2) Knihy veršů
Hlavní náměty tvorby:
- vztah k matce
- vztah k Anně Holinové
Touto sbírkou se stává tvůrcem sociální balady.
Před fortnou milosrdných - vnuk vede dědečka do chudobince, protože ho rodina nemůže uživit.
Dědova mísa - syn se dívá na otce, který vyřezává mísu ze dřeva a ptá se ho proč. Otec odpoví, že je pro dědu, který obyčejné nádobí ničí, proto mu je dělá ze dřeva. Syn řekne otci, aby ho to také naučil, aby mu je taky mohl vyrábět až bude starý.

  3) Písně kosmické
Obrat Nerudy k optimismu.
Autor se dívá na oblohu a ve hvězdách vidí vepsán osud národa a svůj.
- vyjadřuje názor, že Země bude pro lidi jednou malá a podívají se do vesmíru (vliv vědeckých poznatků a technického pokroku) báseň Vzhůru již hlavu národe - vyjadřuje myšlenku, že český národ se bude mít lépe, bude v budoucnu více znamenat.("jsou tam (ve vesmíru) i malé hvězdičky, kol nichž se velké točí!")   

   4) Prosté motivy
sbírka je rozdělena podle ročních období:
  - jaro - příroda se probouzí
            - v nitru autora se rodí radostné pocity
  - léto - jeho radostná nálada vrcholí  
  - podzim - pochmurná nálada  
  - zima - vrcholí špatná nálada - myšlenky na smrt

   5) Balady a romance (1883)
romance = veselejší báseň, která obsahuje nějakou myšlenku, dobré vyznění
- z celé Nerudovy tvorby patří takto sbírka k nejčtenějším.
- obsahuje téměř 20 skladeb.
Neruda stírá rozdíl mezi baladou a romancí.
Balada dětská - smrt si přichází pro nemocné dítě ne jako kostlivec, ale jako jiné dítě, které ho zve ke společným hrám
Balada májová - dívka prosí patronku, aby ji našla nějakého nápadníka, jakéhokoliv kromě zrzavého. Ale patronka zná jen zrzavého a dívka je nakonec spokojena.
Balada rajská - sv. Alžběta je patronka věrných žen, ale nudí se, protože takových žen je velmi málo; humorná skladba
Romance o Karlu IV. - Neruda ho zlidšťuje, ukazuje že má i jiné zájmy než panování. Karel IV. sedí se Zbyškem z Velhartic nad vínem a oba se zamýšlejí nad osudem české vlasti. Do úst jim Neruda vkládá charakteristiku české povahy
Romance o Černém jezeře - píše, jaké myšlenky ho napadají při pohledu na hladinu jezera
Balada o polce - polku zosobňuje jako dívku, která chodí po vesnicích a získává si lidi k tančení

  6) Zpěvy páteční
Neruda přirovnává české dějiny k Velkému pátku. Těžké dějiny (boje,války) k těžkému dni ukřižování Ježíše Krista. Jako byl Ježíš vzkříšen i český národ se dočká lepší budoucnosti.
Jen dál - básník chce říci, že náš národ nesmí zůstat na jednom místě, musí se snažit o pokrok
Láska - přežil ztrátu své matky, ztrátu Anny Holinové, kterou si nevzal, ale ztrátu národa by nepřežil -> dá se přežít ztráta každé lásky, jen ne ztráta národa.



PRÓZA:
Nerudu si ceníme i za jeho tvorbu prozaickou:
Povídky malostranské (1878)
- soubor 13 povídek zobrazujících život Malé Strany v době Nerudova dětství a mládí
- Neruda ukázal, že je dobrým znalcem tohoto prostředí, hodně čerpal ze svých vzpomínek
- význam spočívá hlavně v mistrovské charakteristice postav, prostředí a událostí
- jsou důkazem Nerudova umění v popisování, vyprávění i charakteristice
- časově se zaměřuje na 40. a 50. léta
- postavy - příslušníci drobné buržoazie, chudina, žebráci
- některé povídky píše v 1. osobě, v některých se sám skrývá za nějakou postavou ( Týden v tichém domě - student Václav Bavor)

Týden v tichém domě
- úvodní povídka, nejrozsáhlejší
- zobrazuje osudy obyvatel městského činžáku
Přivedla žebráka na mizinu
- O žebráku Vojtíškovi, který byl znám po celé Malé Straně. Za to, že odmítl žebračku "bábu miliónovou", ze závisti rozšířila pomluvu, že je bohatý, lidé si ho proto přestali všímat, nic mu nedávali, nalezli ho pak zmrzlého
O měkkém srdci paní Rusky
- Chodila na všechny pohřby plakat, ale pak mrtvé pomlouvala, proto jí policie zakázala na pohřby chodit.Ona si však vyměnila byt tak, aby viděla na pohřební průvody - nemohla bez toho být.
Pan Ryšánek a pan Schlegl
- Nepřátelství bývalých přátel ( kvůli lásce k jedné ženě, jež si vzala pana Schlegla, ale po porodu zemřela); sedávali 11 let u téhož stolu v hospodě, ale nepromluvili spolu, usmířili se až po dlouhé nemoci pana Ryšánka.
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku
Krupař Vorel se přestěhoval na Malou Stranu a zřídil si krámek, nikdo však od něj nechtěl kupovat (že je cizí, mouka je prý cítit kouřem); spáchal sebevraždu
U tří lilií
Romanticky laděný příběh, který prožívá básník (autor) - o dívce, jež v hospodě tančí, dostává zprávu, že jí zemřela matka, ale pokračuje dál v zábavě; ukazuje lidskou otrlost, kterou nepohne ani smrt.
Obrazy z cest
Svědectví, že Neruda rád cestoval.(Balkán, Egypt, Malá Asie)
Pražské obrázky
Vše co nenapsal v Národních listech, chtěl zahrnout zde.
Trhani
Na přelomu s vypravováním až reportáží.Ukazuje, že důvěrně zná prostředí dělníků na železnici - pospal prostředí velmi živě a podrobně - připomíná reportáž. Povídka o životě dělníků na stavbě železnice, tragické osudy - příběh "trhana" Komárka, který šťastně najde ženu, ale nešťastně ztratí dítě.